sám uprostřed tmy...

Anotace: improvizace, která tížila duši, možná je hrozná, dle mne jí to sluší. Každého pocity, jsou jen jeho, proto je rozdíl mezí nenávistí a něhou..

++
Postava stojící uprostřed tmy,
naráží do zdí, orientace ji opustila.
Možná má vidiny a možná spí,
do tmy někdo klepe, smrt mne navštívila.

Co bude dál, kam půjde má duše?
"Do pekla chlapče.." Smrt odvětí suše.
Na tváří cítím její horký dech,
Pod krkem ledové ostří.

"Prosím tě kmotřičko dej mi jen den,
Já miluji slečnu, chci říct jí to jen.."
Vycházi Slunce a postava spí,
jen škoda, že nestihla říct, to co ví...