Půlnoční krásko,
královno noci,
černovlásko,
vzývám Tě,
zoufalá,
ku pomoci.
Slyš
bláhová slova
zatracené,
ztracené duše
poblázněné.
V přesmyčkách času,
v temném propadlišti,
odvaha k činu
na kusy se tříští,
jen pravdomluvná ústa
zašeptat touží
zůstaň ...
Ach sestro noci
slyš ...
Já myslím, že v této básni se každý nande, pozná... alespoň v malé časti. ST!
24.04.2009 16:44:00 | NikitaNikaT.
ST! Představuji si, jak k mému lůžku se blíží sestra noci. Oděná v černé sukno, a nepřichází pomoci, jen mne doprovodí, k řece zapomnění. Nemaje v dlani minci Cháronovu, odsouzen k bloudění na Styxu břehu. Chmurná představa, což?
23.04.2009 02:37:00 | Zasr. romantik
Líbí se mi a dokonce si teď můžu představovat Tebe při recitaci.. a je to kouzelné. :o)
22.04.2009 23:10:00 | labuť