Číše lásky.
Číše lásky.
Anotace: Čím to, že člověk po lásce bývá tak často žízniv? ...ačkoli se ještě nenapil, nejedná přec nikdy střízliv.
Snad poslední jsem lásky číš,
omamně sladkou dávno dopil,
omámen stoupal výš a výš,
smysl žití však nepochopil.
Stále mne dráždí dívčí smích,
toužím zase po dívčí něze.
Nevím, je to snad ten smrtelný hřích,
před nímž varují slova kněze?
Až nyní jsem vše pochopil,
bude to tím, že nejsem dnešní,
rád bych zas číši uchopil
z oltáře lásky s vínem mešním.
Již není, co bych ukrýval,
nejenom mně bylo tak krásně,
když není tu, kdo by dolíval,
tak na sucho sním ...a píšu básně.
Komentáře (11)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Vaše básně jsou takové, řekla bych, umělecké. Když je čtu, zdá se mi, jako bych listovala nějakou knihou.
25.04.2009 13:38:00 | Zelená okurka
Kdybych byl profík, nepíšu na sucho, no to dá rozum.
...když básně, tak jedině krásně, protože dásně už
jsem použil (Báseň nebo žvýkačka tuším to bylo).
24.04.2009 22:41:00 | ota.pé
ST!
dolij si víno,
ať nepíšeš na sucho,
snad další dílo,
potěší mé ucho /oko se nerýmuje :-))
24.04.2009 08:37:00 | nejsembásník
Prosím, už NE rým krásně - básně. No ale vlastně proč ne, vždyť jsme amatéři...
24.04.2009 08:29:00 | 6thSun
