Hudebník na city

Anotace: ....

Hraješ na struny mých plavých vlasů
a pohráváš si s vůní starých časů,
nevěříš, že známe se už léta,
vzpomínka na dětství osud náš vzplétá.

Stupnice k prvnímu políbení,
které už beztak v našich srdcích není,
dává mi chladnou otázku :
,,Zda myslíš vůbec na lásku?"

Neslyšíš, jsi jako opařený,
sáláš mi dlouhými copy s propletenou
hvězdou otázek v paměti
,,Jsme snad vzájemné prokletí?"

Jak vánočka s rozinkami ve Tvých očích,
bludný kořen k odpovědi sladkou slzou,
míříme společně bez našich kočích,
v doprovodu s tajemnou múzou.

Vlající šat, shledaný tančící pár,

partnerka bez partnera
partner bez partnerky
on bez ní
ona bez něj
oni bez sebe

protančená noc pod galerií obrazů
z dávných dob, upadající do mdlob
čilého rána

Kdy probudím se opět sama
A Ty opět sám

Mnu si oči, nikoho nevidím
za své sny se nestydím.
Peru prostěradlo v nebeské slané slze..
a chytám do zkumavek naději.

,,Krásně jsi hrál na kytaru - včera...
v posteli"