Plachtění

Šerá rána jsou jako Tvůj polibek,
když v dáli mává svými křídly racek
něhu schovanou pod věčně složenými křídly.
A když plachtí nedovede přistát
v náručí plném slunečných a usměvavých dnů
-s vůní kopretiny...
Racek, ta jeho pírka sněhobílá!
Nezůstal zde déle než vítr
/těžce se to říká/
....a už tu byla zima..