V časech jeho nedostatku
na svatou Annu k ránu
z tvýho čela jinovatku
snídám jako manu
Až budeme v pánu
bůhví co pak příjde
v černých hadrech
za tu bránu
...ale láska zbyde.
Bude jen tak poletovat
mezi létem babím
od Budětic k Rabí
V čase síly slunce svitu
kdy v klekání se rožní
díky bože se mnou jsi tu
myslím tebe! aspoň do žní!
Líbí se mi bez nadsázky
tvoje básně plné lásky
sluníčko v nich svítí
už nejsou tmou v řiti...Ty lásky!
29.04.2009 15:21:00 | Mario de Janiero