Proletěl´s mým životem jak stádo divokých koní.
Zašlapal´s mé sny a touhy jak afričtí sloni.
Z mé duše zbyla jen prázdná tundra.
Měla jsem Tě ráda,
ale nebudu Ti ležet u nohou jako každá flundra.
Vím, že mokré slzy a tvář plná soli mi Tě nevrátí.
Ale prohnal ses mým životem
a tahle zkušenost se neztratí...
Opravdu to není typická báseň. Je to lepší, syrovost a rozervanost z toho čiší v té zajímavé podobě. Nedá se zaškatulkovat.
24.10.2005 22:10:00 | Krtica