Rozchod

lampa ve tmě jasně září,
náladu má veselou,
slzy na Tvé hebké tváři,
stékající na polštáři,
ty Ti vůbec nesednou.

jen se usměj, dívko zlatá,
a nadechni z plných plic,
život kolem rychle chvátá,
chlapců dost na Tě se ptává,
je jich pořád stále víc.

Už se netrap pro jednoho,
ten Ti za to nestojí,
našel jinou, to je toho,
špatnosti je někdy mnoho,
jednou to však přebolí.

Čas dokáže hojit rány,
to bys nikdy neřekla,
život má dost ostré hrany,
bývá ale stále hravý,
přec bys žalem nelekla.

Zkus na chvíli býti šťastná,
tvář moc už je vybledlá,
rada má může být planá,
už se směješ, no tak sláva,
vždyť se o nic nejedná.