Jsi

Ráno se sklání do úsměvu,
a pláče,
jako tvé oči,
probuzené loučením.

Jsi jako to ráno,
troufalá, drzá v milování.
Vzal jsem tě do náručí,
nesu k oknu,
a ruce života,
jeho dlaně tě pohladily.
Pohladily po myšlenkách,
které myslí na večer.