Déšť kráčí po střechách
malinké vesnice
ne větší než je dlaň
valí se rýnou
přímo do sudů
bojuje se špínou
žití a osudu
je tady blízko
a vidíš do talíře sousedům
tady se zastavil čas
několikrát za sebou
byla jsi rozvedená
a prodávala květiny
a taky podvedená
uprostřed dědiny
vezmu...vezmu tě za ruku
a půjdu s tebou kolem
otřískaných dveří
staré pošty
a ty mi vrátíš polibek
a bude ti jedno
kdo se dívá
i když nejsi moje prvá
a já nejsem tvůj první
jsi Láska,která trvá
jsme svoji - nadosmrti.
Krasny. Tak pekny, ze to snad /pri my smule???!!!/ ani nemuze byt podle pravdy...-
07.05.2009 22:59:00 | Veru
můžu se s tebou hádat o blbostech i důležitém
zastavíš čas před úsvitem
dlaně pokračují neúnavně
tlačíš mě ven z kouta
volná projdu se k tobě znova
vždycky, když v sobě pohřbím události
vyrodí se šance
na štěstí
mám být vděčná Prozřetelnosti, Bohům nebo technice?
jsme spolu
a tolik jsme chtěli být každý sám
jsem
pokorná k tomu spojení v prostoru a čase
mám možnost
bez přetvářky upřímně říct
mám tě ráda
a vážím si tě k miluji tě
vším svým citem
07.05.2009 09:41:00 | Žqáry