DOPIS

Píšu Ti dopis.
Na poslední řádce
zklamání samy sebe...
/Já píšu Vám - co mohu více?
Vyhrabat snění z popelnice.../

Závorky hromadí se
v údolí pod žlutým mrakem,
Ty, člověk, kterého už neznám,
a řádky se mi rozlézají...

Píšu Ti dopis,
neboť dobře vím,
že Ti dlužím dvacet euro
za večer v Chamonix...