na zvlněných podpatcích reality
vydupávám šílený marš
touhy
prahnu po tobě
nosím tě s sebou
v mrazivém ránu
mi dechem ohříváš dlažební kostky
za poledne
zvoníš Ave tak, že slunce strne
za večera
vánek donesl tvou vůni
a potají
píšeš mi do dlaní : čekej
Tvými řádky se procházet je něco nepopsatelného... dáváš moudra, píšeš kus pravdy, snad stíháš ze života... ST!
23.05.2009 19:48:00 | NikitaNikaT.
Čekání je dlouhé, ale někdy přináší plody..velké plody :-)
09.05.2009 10:46:00 | Chancer
čekej tiše, až mraky měsíc rozpletou... :)
http://www.youtube.com/watch?v=cjKrQzVAMl0
08.05.2009 22:12:00 | blue