Polovina

Polovina

Anotace: Třeba ze mne jednou bude uklízeč...

I sníh na jaře roztaje,
když slunko zahřeje ho
Čekám na schodech do ráje
na půlku žití svého.

Leč ty mi nejdeš otevřít,
jen liješ na mne trápení,
čímž hasíš mého srdce klid.
Což máš domácí vězení?

Necháváš stát mne na schodech
ze studeného mramoru,
který svým chladem ničí dech,
proč nepustíš mne nahoru?

Jsi jako tvrdý ledovec,
co roztává jen v tajných snech.
A já jako bezdomovec
musím stepovat na schodech.

Jsi jako mořské vlny,
pod nimiž chladne mořský břeh.
Jsi růže, růže s trny...
...a zvadlý lístek na schodech

dokazuje Tvou přítomnost,
jež u srdce mne bodá.
Slzami umyl jsem snad dost
schody. Jsou samá voda.

Stojím tu s láskou nešťastnou,
již vystáli jsme tady důlek.
Otázky mé se k srdci pnou.

Kolik je v světě lidských půlek?
Přečteno 365x
Tipy 7
Poslední tipující: maranika, Sýkorka07, crac, Radek.oslov.Šafárik, zlomeny srdce, kikis
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

skvele napsana. mas vazne talent, neprestavej :)

24.06.2010 16:16:00 | wendy.poezie

Moc krásná, máš doopravdy talent... Vážně nádherná ale taky bolavá...

Bude zase líp,
nenech se smutkam stáhnout.
Nenech si vzít cit
a nenech slzu zkápnout...

16.05.2009 15:46:00 | Sýkorka07

asi sem tě začal číst z blbýho konce

14.05.2009 19:01:00 | crac

v máji takto smutne o láske ?

10.05.2009 11:17:00 | zlomeny srdce

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí