Obláček kouře
Obláček kouře
Z úst se vydobývá obláček kouře
Sedím na baru a venku zuří bouře
Na rtech trpká chuť vína
A mozek na vše zapomíná
Na zradu a nenávist
Na těch pár pěkných míst
Tvůj úsměv mi dával života smysl
Příjemně jsi mi otrávila mysl
Byla jsi jediná, o kterou jsem stál
A jen ohně jsem se bál
Spálila jsi náš posvátny svazek
A zbylo jen milion otázek
Teď si na ně sám odpovídám
Střízlivou mysl postrádám
Lhala jsi mi celou tu dobu
Teď zakrývám svojí zlobu
A kouř se vznáší ...
... když slza teče po tváři
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Vím o čem mluvíš...taky jsem to zažila a jsem..jen živým důkazem toho, že každá bolest jednou přebolí. Kdžy mi před 4 lety zemřela moje láska, myslela jsem si, že je to konec světa...Nebyl. Tohle Ti říkám jen proto, aby si věděl, že čas všechno vyléčí. Dříve či později...
28.10.2005 12:35:00 | Karammelca
...nevim,jestli to pro tebe bude nějaká útěcha...ale věř mi,že tohle už se stalo mnoha lidem...tak vydrž a zase bude fajn!=)
25.10.2005 23:32:00 | klubíčko
libí se mi...jen je smutná...no každá nemůže být vesela....pekna,fakt..
25.10.2005 21:12:00 | Natalie Kolářová
