Touha II.

Chybíš mi celá, tvé krásné tělo,
to když se mi v noci chtělo
zase spát a nemohl jsem,
když zdál se mi o Tobě sen.

Sny se mi teď pořád zdají,
pořád však v sobě mají,
kousek Tebe, krásné víly
jež dodává mi denně síly.

S krásným pocitem vstávám,
že nikdy jsem k žádným ženám,
necítil to co k Tobě nyní,
vidím plno prázdných síní.

Opuštěných, když nejsem s Tebou,
špatné myšlenky mě žerou,
avšak nechci žádné hoře,
chci, aby ses měla dobře.

Chci pohladit tvoje stehna,
Tvé bříško, pleť tak jemná,
miluju Tě, jaká jsi,
žádnou jinou Tě nechci.

Chci ti ležet na prsou,
pohladit je rukou svou,
tvého srdce tlukot slyšet,
nechci říkat žádné klišé.

Miluju Tě a tak moc dlouho,
umírám neukojitelnou touhou,
mít tě celou teď tady,
chci obdivovat Tvoje vnady.

Řekni na to co jen chceš,
však nepravím žádnou lež,
prostě jsi má bohyně,
a tvůj klín má svatyně.