Den začíná
a já musím jít,
ty ale spíš
a já jsem si jistá,
že víš,
proč to tak musí být.
Jsem jako letní vánek,
který je nestálý
a má pořád v hlavě zmatek.
Slova na rozloučenou Ti píšu,
mám slzy v očích
a jako pes
si bolavé srdce lížu.
Sny, které mám,
jsou jako z písku
déšt a vítr je rozfouká,
jako na zahradě mou slabou lísku.
Mám neklidnou duši,
která je jak svobodný pták,
což málo lidí tuší.
Nechci znát,
co bude za rok,
jsem jako letní vánek
na který nemá nikdo nárok...
Jako bys psala z mé duše, mého nitra a srdce... tak moc to bolí... ale život musí jít dál... dál za lepšími zítřky.
23.05.2009 18:21:00 | NikitaNikaT.
Žena jako letní vánek
někdy jako vichřice
to je ale směsice...
Básnička je fajnová.
18.05.2009 17:42:00 | Květka Š.
podle mě je to dobrá báseň ... úplně mi zlepšila náladu po dnešním vypráskaným dnu.... st
18.05.2009 15:18:00 | Stoneman