BEZ SLUCHÁTKA

Doznívá poslední výstřel
do tichý noci bez světel.
Míjíme pouliční lampy,
co obvykle rozdávaj
lásku po hrstech.
Dneska už ne.

Tak trochu pozpátku
bez dechu maluješ
svoji černobílou siluetu
do rohu mojí tváře.

A z každýho mýho
zoufalýho nádechu
bezcitně odečteš
pár vteřin pro výdech.

*Protože všechno přece
jednou skončí.*

Asi jsem dneska
strašně zestárla.
Ty ne?
Vyvěsils sluchátko.