Náhodný setkání

Jen jsme se potkali
na prahu ráje
vůbec se neznali
a tys řek´"Ta je..."

Pak jsme se toulali
u hranic pekla
trochu se zklamali
mě slza stekla

Tak mi dej ruku
a půjdem spolu dál,
dál od světa hluku,
jen cvok by na místě stál...

Nesvítí pořád slunce,
občas se zatáhne a začne pršet,
ne vždy jde vše hladce,
neumím pořád vtipem sršet.

Nemám neustále čas
nejsem mužský ideál,
není na mě mnoho krás...
Že jsi o mne vůbec stál???

Děkuju všem náhodám
a nebo snad osudu,
že tě vedle sebe mám,
snad neudělám ostudu...

Nevím, jak říct, že miluji Tě,
jak zamezit našim hádkám.
Tak nerozhazuj svoje sítě...
snad dál už nazapckám...