Anotace: ... asi jen tak ....
Všechny jsou stejné,
jeden jak druhý,
dny se mi vlečou,
schází jim duhy.
Jsou jako klony,
ráno a večer,
slyšet jsou zvony,
jeden by brečel.
Vrátíš se domů,
den bude jiný,
zeleným stromům
zmizí i stíny.
Den ránem jasní,
zavoní touhou,
budíš mě básní,
/to Múzy mohou …/
05.06.2009 17:47:00 toužím.jít.dál
...jsou jako klony, ráno a večer, jeden by brečel...tak to mi mluví z duše :( ... ale k Tobě určitě opět láska, touha a vášeň kluše :) ...
01.06.2009 18:43:00 Mbonita
ťuky ťuk...
daruj mi úsměv
já tě za to odměním
tím svým..růží co
ze rtů Múzy padá
k nohám básníka..
ST
01.06.2009 15:50:00 Kubino 2
Skrývá to mnohem hlubší smysl, než se na první přečtení zdá, moc se ti povedla!