Hřeji
když se soumrak vkrádá
nálada padá
na stupnici
teplem zahalím Tvoje tělo
ruměnec vykouzlím na Tvých lících.
Vlněným šálem obestře Tě náruč moje,
zkolíbá, zahřeje, je jen Tvoje ...
Chladím
ponoř se do mne
jak do peřeje
perlivé krůpěje splín Ti smyjí s čela
voda jsem živá
rozeznělá
naber mě do dlaně
vypij mne, polkni mne
probublám Ti v žilách
vpij se mi do těla
jsem hladina, co zpívá ...
Šťasten musí být ten, jemuž jsi své verše dala...
...a nám všem s citem vyzpívala ST!
02.06.2009 18:02:00 | poustevník Jirka
Bylo pro mne neuvěřitelným potěšením tvé básničky po dlouhé době zase pročítat!Velké dík a velké pozdravení letí do Brnááááá!Jituško ahóóój!!!:o))
02.06.2009 14:10:00 | střelkyně1
Jsem požární hasič
a slyším li hlásič znít
jdu vodou chladit
ten žár...ten žár...ST!
02.06.2009 10:01:00 | Mario de Janiero
Ty Jito, nemyslíš si, že nabádáš až ke kanibalismu? :-)
Ale jako vyznání je to paráda
02.06.2009 07:43:00 | Kars