Návštěvnost
Sochař
Sochař
duše má stokrát proklatá
vyseká touhou z mramoru
přiznání mrtvému amoru
až si mé prsty vzpomenou
najdu tvou krásu kamennou
Do očí touhy
vyryté časem
vzpomínáš..
tlumeným hlasem
zahodím dláto, zahodím naděje
předstírám
že se nic neděje
Do tvarů odkrytých za nocí
s nesmělou touhou pomocí
zakrývá atomy smutku
objetí prázdných skutků
vyznání, ztracených citů
do prázdna mého bytu
Do oblin
do tisíckrát objevených křivek
vnesla si
podivný prvek
odhodím smutek, seberu dláto
mramor dál mlčí
na duši bláto
Komentáře (14)
Komentujících (14)
Doporučit
Tiskvysochal si krásu..ST
13.10.2009 18:26:00 | hašlerka
..ST!!!
04.08.2009 23:56:00 | batůžek na motorku
..hmm..není snad báseň od Tebe která by slabá byla..pěkné.
15.07.2009 01:24:00 | Tacca
juuuu, tahle je opravdu velice podarena :)
13.06.2009 21:27:00 | Dota Slunská
Až kámen promluví, to bude krása.
04.06.2009 22:13:00 | Psavec
jízda... k té se vrátím, asi zaujme čestné místo na mojí "básnické zdi"...
04.06.2009 22:06:00 | Trdlo
Je úžasná. Tesej dál, kámen určitě promluví, až odtesáš to přebytečné. ST
04.06.2009 18:15:00 | Jana M.
stvoříš-li bohyni
z mramoru
nenajdeš v ní vždy
radost,lásku a oporu...
ST
04.06.2009 14:08:00 | Mbonita
Takové... skutečně ze života... někteří lidé mají bláto všude, vidím ho aj v ústech, když začnou mlet...
04.06.2009 14:05:00 | NikitaNikaT.
Moc pěkné.
04.06.2009 14:00:00 | Květka Š.
Jen nedopadnout jako Pygmalion.
04.06.2009 13:59:00 | ziriant
Naprosto nádherné, Skvělé rýmy. ST!
04.06.2009 13:52:00 | Frosty28
mrtvý amor, to je moc smutné,
dej mu svou duši, je to as nutné ...
04.06.2009 13:20:00 | nejsembásník
Smutná, ale krásné vypsaní duše...
04.06.2009 13:19:00 | labuť