Modlení k obláčkům

Jaký to bude až se vrátíš
a kolik času uteče,
prosím už ho teďka,
ať pomalu se nevleče.

Tak nějak si to představit nedovedu,
že dosud jsme se vídali denně
a zítra už budeš daleko
a mě zbydou jen pohledy k stěně.

Tam, kde si každý ráno stával,
tam kde jsem Tě denně vídala,
pak taky tam, kde za ruku jsem Tě vzala
a poprvé Tě líbala.

Je toho tolik, ale zase né moc,
vzpomínek hezkých pár zůstalo,
být teď jen můj a já zas Tvojí,
lépe by se mi čekalo.

Teď nejsem sama, kdo na Tebe čeká
a kdo sám se trápí pro Tebe,
však večer, když zavírám oči,
sen o Tobě mě ohřeje.

Vždyť mě znáš, po mě si toužil,
srdce si mi chtěl celý dát,
však byl tu jiný, co kolem kroužil
a kdo mi říkal mám Tě rád.

Teď jsem na Tvojí pozici,
ráda Tě mám a šeptala bych Ti miláčku,
však jiná v Tvojí ložnici,
teď létá s Tebou k obláčkům.

Já nepřeju Ti nic zlého vždyť to víš,
jen lásku, štěstí a zdraví hodně,
však potají se modlím ke mráčkům,
ať usínáš ve mě a já v Tobě.