ráno v trávě kapka rosy
mne na nohou zastudila
za tebou šel jsem bosý
upustila ji asi víla
víly z kapek rosy
na paprsku měsíčním
náhrdelník nosí
já to viděl tak to vím
ta kapička jak drahokam
třpytí se v mé dlani
komu ji dám ???
vím,tobě moje paní
lásko moje kousek víly
skrýváš ve své duši
kapičky co v trávě byly
náramně ti sluší...
Já přidávám svůj hlas, aby byl Oli na Literu zakladatelem kategorie milostných básníků, neboť jeho
verše umí tak jemně a láskyplně zatřepat s lidskou
duší, že z toho až u srdce zatrne..
21.11.2005 08:53:00 | Beáta
Óóó, ta hladí jako Tvá ruka:) Moc krásná...
16.11.2005 17:35:00 | Zdeňka
Plně podporuju Támiččin návrh! To pro všechny ty víly, které slova tvá něžná, oslovily a potěšily...
31.10.2005 17:25:00 | Krtica
Taky je potkávám, ta éterická stvoření...
a není k tomu třeba ani kouzlení ;o)
Moc krásná básenka...
31.10.2005 07:50:00 | Cecilka