hej, slečno, usmějte se!

Vše to pospíchá,
vše to utíká,
jak stádo slonů mě strhává ten proud
a já?
Já jsem šťastná.
Hýbu se.
Dopředu.

Ve svý roli špatný básnířky,
ve svým nedokonalým těle
/vidíš, já nepřestanu/,
v péči náhodnejch mužů
jsem nevěrná minulosti
a nezodpovědná k budoucnosti.

Bodavej noční chlad dlaždiček,
noční cigareta,
dnes jsem sama.
Nebe na spadnutí,
pojď,
vzepřeme se proti osudu,
proti absolutní nekompatibilitě našich těl,
proti nenávisti našich duší.

Ukážeme světu,
co je totální kýč,
zmalujem všechny světový strany do růžova,
vystřílíme rudý papírový růže z pouti
a zbavíme svět smutku,
kdo jiný může než-li my?