Anotace: Titulkem je dnes hláška jednoho kamaráda, která vytržená v kontextu nedává smysl. Ale nevadí. No, tak už je to tady. Pubertál opět v akci aneb psáno ve stavu "zpola šílená" ... prý si děláme naschvály. Ne. Prostě už ho nebavím.
Jen tak zavřít oči
Za rok se vzbudit
Nebo jen volně
v temném moři plout
A možná se můžu
i naposled nadechnout
Ve spánku do plic
dostat trochu
vody
Sebelítost
mi nejspíš nesluší
Všichni jsme byli
a budem
v tom po uši
Stanu se tebou
a budu tě mít
napořád
Dám si hlavní roli
a divadlo pro všechny
budu hrát
Na palubě lodi
kde už teče i do bot
A když nakonec mě
potopíš
Já se budu nahlas
smát
sebelítost nesluší... za to báseň ano, je nádherná
02.07.2009 03:28:00 | okousaná od světlušek
nahlas smát... sama sobě a se slzama v očích, ale až vyschne sebelístost, přestaneš se topit... (znám, jen jak ten proces schnutí urychlit fakt nevim)
16.06.2009 22:11:00 | Trdlo