Sny

Sny

Nemůžu spát a nemůžu jíst,
přál bych si tuto báseň ti číst.
Přál bych si navždy po tvém boku stát,
za nás dva s celým světem se rvát.

Strážit tvůj spánek a hlídat tvou dlaň,
zažehnout led a zatopit pláň.
Hladit tvé vlasy, líbat tvou tvář,
snést ti dar z nebes, hvězdičky zář.

Toto však nepřijde, není mi přáno,
proto tak moc teď nesnáším ráno.
Mám tě v mých snech, tam nemusím hrát,
tam můžu říct víc, než mám tě jen rád.

Tam po tvém boku já mohu stát,
něžně a sladce tam můžem si hrát,
nemusím ve snech sám sobě lhát,
když ráno vstávám říct „mám tě jen rád“.