Pro básníka
Pro básníka
Anotace: abys nesmutnil ....
Má touha je jak vítr v lese,
zašumí, jen tak prolétne se.
Pár stromů vyvrátí i s kořeny,
potom se změní v kameny.
Až budem spolu někdy sami,
vznášet se touhou nad hvězdami,
tam žádný vítr nefouká,
Tvé bolístky Ti pofoukám.
Jsi moje láska zlobivá,
občas Tvou přízeň dobývám,
čtu si Tvé verše, snad už po sté,
mám Tě moc ráda, je to prosté.
Dušičko moje zbloudilá,
tak ráda bych tě objala,
má láska k Tobě sílu dá Ti,
do očí jiskřičky zas vrátí.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk19.06.2009 17:27:00 poetická ilona
Velice niterně podmanivé,plné půvabu a nevšedních mazlivých obrazů skrz tekoucí něhu samotného člověka.Hnedle bych s Vámi dala líbeznou skleničku miloučkosti.Krásně píšete...Cabernet Siveignon,Bordo,Chardonae a nebo Modrý portugal?Rozhodně jste pro mne milá společnost plná křehkých,citlivých a hluboce lidských variet.Mějte se půvabně.Ilona
18.06.2009 08:11:00 s.e.n
To je upřimné a moc krásné.
Dnes jsem četla básníka toužícího po lásce-asi náhoda,že následuje tvoje nádherná básnička.
