Nejvzácnější dar
Nejvzácnější dar
v tichosti,
okolo zlatého tácu.
Tys na něj svoje srdce dal,
jako dar,
nezištně a s důvěrou
a říkáš,
že jen já jsem hodna
z toho tácu brát,
do dlaní
srdce Tvé uschovat
a dechem svým jej hřát.
Já v dlaních cítím
jeho tep
a lásku, co se do mě vlévá,
křehkou, jak vzácný porcelán,
pevnou jak hráz,
sladkou, jak z jižních svahů réva.
Už nikdy
je na ten tác nevrátím.
V jediném rytmu
srdce mé
teď tepe s Tvým.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskHrozně moc vám to oběma přeji.Moc krásné básnička!
23.06.2009 20:52:00 | střelkyně1
Srdce a dlaně, osvědčené objekty lásky, kterou jsi zde krásně vyjádřila. ST, jak jinak! :-))
21.06.2009 22:16:00 | poustevník Jirka
Nádherně jsou Tvá slůvka poskládaná... vřelá, láskou protkaná, upřímná, hluboká. ST!
21.06.2009 19:41:00 | NikitaNikaT.
nádherné dílko...jedno ST je málo.
21.06.2009 11:50:00 | Tanzania
Srdéčka a dlaně, básníků jsou zbraně a ty je mistrně ovládáš, víš?
20.06.2009 20:44:00 | Kars
ten text je tak nádherný
oslovující
něžný
až se tají dech
křehký jak poupě poránu
líbezný jak z porcelánu
šálek jemný..
ST
20.06.2009 19:37:00 | Mbonita
Srdcova souzneni jsou bajecna:)
20.06.2009 17:23:00 | Dota Slunská
Jako vždy Nádherná. ST!
...mimochodem..ten tác už je volný?
20.06.2009 16:56:00 | Mario de Janiero
...pro dvě srdce by byl tip málo,ST
20.06.2009 09:19:00 | WAYWARD