Krajina

Krajina zvlněná, pokrytá obláčky
co s vrcholy si daly schůzku.
Ruce se posunou, zavadí o háčky
a odkládám tvoji blůzku.

Dešťové závěsy občas se rozhrnou,
sluneční povodeň nabírá sílu.
Zvedáš teď nohy své, od prvé po druhou
až zbavena jsi zbylých dílů.

Nádherná krajina, zelená, šťavnatá,
co voní jarem a vlhkým mechem.
Teď tady zůstáváš jak víla hanbatá,
oděna pouze svým zrychleným dechem.

Kopeček, údolí, potoku proužek
ubíhá do světa až k velké louži.
A já tě objímám jako prst kroužek,
vánek můj zesílí k vášnivé bouři.