Slzy...

Anotace: Ty malé,slané,ke kterým jen čas je snad milosrdný.....

Zbyly mi slzy,stojím tu dál.
Zbyla mi samota,kterou jsem obestřena.
Zbylo mi prázdno,které mě zahalilo.
Zbyl mi prach,když mé srdce se roztříštilo.

Střepy toho srdce už nikdy slepit nepůjdou,
i po těch dlouhých letech už nikdy nedokážu milovat.
Chce se mi křičet,ale vím,že bolest přehluší můj křik.
Chci se smát,ale můj smích už nikdy nezazvoní.

Není to Tebou,že bych Tě ještě milovala,
je to obrovská bolest,že jsem se musela
vyrovnat navždy s tím,že zůstanu jen s jedním andělem.
A jen kvůli Tobě,kvůli těm prokletým rokům,
co jsem s Tebou byla.
A kdy doufala,že Ti dojde,že nelze jen brát-
o tom jsem snila.
Je to blesk,který do mě uhodil a zranil.

Obloha je černá,tak jako má duše.
Poušť je vyprahlá,jako má touha.
Nůž je ostrý,jako vše krásné,cos ve mě zabil
a já vím,že už nikdy nebudu schopna milovat.

Samota bolí,nemáš o tom ani páru,
a teď myslím tu opravdouvou samotu,kdy jen dáváš.
Tuhle Ty neznáš,vždyť jsi jen bral.
Nikdy jsi nemiloval,když dokázal jsi jít s ledovým
klidem dál.
A ani ses neohlídl,jakou spušť jsi tu zanechal.

Ty dva nože,které mě v životě požezaly,
tak těm se daří,ze všeho se dostaly a žijou.
Mě tady oba nechali prázdnou a tichou.
Mohu jen na hrobě zapálit svíci a přát si,
ať dny plynou rychleji,ať noci jsou kratší.

Prý boží mlýny melou-nevěřím.
Nemám šanci,ať splní se mi jeden jediný sen.
Nehci,aby ty mlýny přály těm nožům něco zlého,
chci aby i nademnou se smilovaly jen.

Má touha byla rodina,kde není třeba slova Miluji,
ale kde činy řekneš Mám rád.

Kde je to teplo,které jsem jen dávala
a kde i já si z něj kousek mohla vzít.
Kde je ta něha,kterou všichni jen brali.
Chtěla bych kousek nazpátek,ale není to možné.
Chci,aby mé oči zase zářily,
chci,abych náruč neotvírala jen já.

Čas prý vše vyléčí-ano,to je pravda.
Ale ta prázdnota už zůstane navěky.
Nejsem schopna nikoho milovat,
nejsem schopna s nikým ani v pohodě spát.

Ty dva nože šly dál
a tu poušť co zanechaly,nad tou jen mávly rukou.
Ty dva nože teď mají rodinu,děti,lásku,vše co mi vzaly.
A nechaly jen ve mě prázdnou náruč a slzy plné prachu.