Rozhodnutí

Anotace: Každý má možnost rozhodnout se, která cesta je ta pravá....

Kdo za mě dneska rozhodne,,
Co dělat mám dále zas,
Jak mám sama rozhodnout se,
Čí mám poslechnouti hlas?

Jedem varuje mě předem
Ať se smířím jak to je,
Druhý ale ujišťuje,
Že mě stále miluje.

Čemu ale věřit dále,
Zas mě hlodá u srdce,
Jak ty city nenadálé
Zas ovlivní emoce?

Nepoznávám se už vůbec,
Změnilo se všechno snad,
Jsem pro všechny jako sobec,
Který má jen sebe rád.

Já však vím, že tak to není,
Sama jsem jak bez duše,
Jak si mě ostatní cení,
Jsem Mars nebo Venuše?

Vzdaluju se čím dál více,
Jak ta malá planeta,
Už nejsem ta žhavá svíce,
Jsem už jiná koketa.

Všichni ve vzpomínkách mají
Tvář moji rozesmátou,
Jenže nikdy neuznají
Dnešní tvář tmou zavátou.

Je to temno zapomnění
Starostí a vzpomínek,
Co bylo dřív prostě není
A já na to neznám lék.

Dřív jsem brala všechno jinak,
Mládí asi chtělo žít,
Teď ale vím, že ne vždycky
Je tím směrem správné jít.

Cestu svou si tajně hledám,
v těch největších
zákoutích, jak se mi to ale zdaří,
když je kolem led a sníh,

je tu kolem všude chladno,
jako by z nás zmizel cit,
jak ale dokázat snadno
naše srdce rozmrazit.

Snad jen láska dokáže to,
Ale kde je, ptám se jen,
Může se život tak změnit,
Aby nezbyl jen zlý sen.

Dá se znovu začít ještě
Řádek číst zas po řádku
Aby z toho znovu život
Složil novou pohádku.

Nebo je snad lepší najít
K té staré velký zvonec,
A uznat, že není zbytí,
Že je to všechno konec.

Jak jen se mám rozhodnouti,
Když je krátký ten náš čas,
Jestli posbírat to proutí
A uplést koš nový zas.

Znovu naplnit ho touhou,
Štěstím, chutí mít zas rád,
Nebo radši chvíli pouhou,
Dál se jinou cestou dát.

Je to všechno strašně těžké
Rozhodnouti neumím,
Zapomenout chvíle hezké,
Proměnit sluníčko v stín.

Pořád věřím, že mě osud
Přesvědčí co dělat dál,
Že budu žít líp než dosud
Aby život za to stál.