Noc

Anotace: Tak jsem si lásku vždycky představoval. Sotva se mihla ve dveřích, všude je zase ticho.

Je chladná noc
a listy objaly nás zlehka,
v nejvyšší větve šátek uvážem,
do ně dvě jména, stébla křehká,
pod námi v hloubce
dýchá zem.

Je chladná noc
a sova zpívá táhle,
krev břízy duši chlácholí,
dvě dříve, jedna sedí náhle,
opřena o kmen,
tiše mrholí.

Je chladná noc
a třebas bouřka zrána,
však v ruce svojí cítím tvou,
pamět světa přikryje se tmou,
ať vítr schválnosti nám tropí,
ať sněhem zapadají stopy,
to klidné ticho mezi námi
nikdo nepochopí.