Láska v podmiňovacím způsobu

Anotace: Jen nával lehké nostalgie... (věnováno Radkovi)

Kdybys byl tenkrát nedíval se na mne,
a nehřál mne svým objetím,
neuvěřila bych ve sny klamné
před dvěma lety na podzim.

V dotyku každém dával jsi mi něhu,
ji učila jsem se znovu brát,
však rozplynula se v prvních vločkách sněhu,
jimiž vítal zimu listopad.

Kdyby dnes nikdo neříkal Ti "táto",
snad mohla teď spát láska v záři svic.
Zůstalo však jen dávno zašlé zlato
na dně vzpomínek pokladnic.

V zrcadle lží čtu nevyřčené sliby,
v nich ztrácíme svoji podobu
a v srdci šeptá své dotěrné "kdyby"
láska v podmiňovacím způsobu...