Život z přístavu

Říkal jsem ti Děvka z přístavu

Pila jsi po práci
krabicový víno
z reklamního hrnku

Schovávala jsi se do oprýskaný vany
když ti bylo zle a smutno z našich
mrtvejch dětí
a když jsem ti dal facku
a tys mi pak dala v tý hnusný červený posteli
kterou jsi koupila na blešim trhu
kde hráli na housle známí z ulice

Měla jsi v noci kouzlo vycházejícího slunce
a já ti líbal konečky prstů a krmil
tvý hladový ústa chlebem s hořčicí
jen abys neusla s prázdnym žaludkem

Tehdy jsem netušil
jak moc tě bolí moje ranní odcházení...