Pršíš…
..jemně bubnuješ na mé
zpola obnažené tělo, jak kapky
deště, tě cítím stékat po své
tváři a umírat na svých
rtech…
Pršíš..
…a jemnocit jenž zkoušíš
zachytit do šeptaných slov,
svých pocitů, svých vět
nekonečných
vodopádů
výbuchů
a okamžiků pětiminutové
slávy a lesků
kabaretového umění
a dým z cigaret někde v zapadlém
koutku baru se sklenkou martini..
Pršíš..
..a mě napadají jen mlčené
výkřiky do ticha nocí
déšť smývající žár
počatých večerů,
horká dlaň malující
obraz společné touhy
velkolepost každého
okamžiku v zrcadlení
společných chvil…
Pršíš..
..dál a více..a já s tebou..
Hurá - krásné a není v tom ten hluboký smutek!
"nemé výkřiky" - i moje oblíbená paralela :-)
Forma - co jsem do ní tolik kafral - najednou není co řešit!
06.11.2005 23:36:00 | Hary_nš
Tak tohle je parádička Markétko...fakt nádhera. Sluníčko, našla jsem na icq pár vzkazů, jestli jsem ti neodepisovala, nebyla jsem u pc, ale icq se zaplo na některém z kompů v kavárničce, občas se zapomenu odhlásit. Mám tě ráda,oaptruj se, papa Sunny
06.11.2005 19:01:00 | Sunny
má to v sobě náboj až lehce lechtivý... super markétko......ty ale umíš oblbovat kluky!!! a to si ještě tak mladičká...
06.11.2005 13:48:00 | Palička
rosteš, ale potřebuješ ještě čas. jemnocit jež je špatněpatří jejž nabo jenž
05.11.2005 23:18:00 | pla-ton
:-) krásná
jsem rád že tuhle si sebou odnesu na polštář.
opravdu se ti to vyvedlo má skvělou náladu.
05.11.2005 22:07:00 | kulishak