Křídla

Bolest
Pálí mě ta křídla anděla,
Tak jsem to přece nechtěla –
Ostrá jako dýka je ta pachuť
Krve, chuť jazyka
Když vyjadřuji pocit dovnitř svého těla –
Ne, to jsem nechtěla..

Pláč skrápí Tvoji krásu

Jen uvnitř, vidět není
A nemyslím, že se to změní,
Ty v klidu můžeš být
A mě nechat smutně snít…

Už nikdy …

Neuslyším Tvůj hlas, můj anděli,
Nepolíbíš mne zas,
Já se loučím –
Jak květina s vázou v květinářství, jdu do jiných rukou,
Zas o krok dál,
Život mi utíká,
Ty žít ses se mnou bál…

Pálí mě ta křídla anděla –
Já jsem přesně tohle věděla
Teď sama o vášni jen sním
a sama v posteli své spím…