Smyslná všemi smysly

Jen přivřu víčka, vidím tvou tvář,
o tom jak mě hýčkáš, sním si –
a ani není třeba snář.
Jak zavřu ústa, cítím tvé rty,
krajina pustá, kde jen já a ty.
Nosem projde sladká vůně,
jako bych jím ryl snad v růži,
moje srdce sice stůně,
ale zato zbožňuje – zbožňuje cítit tu růži,
na tvé jemné kůži.
Srdce pak zahřeje, tvé pohlazení po vláskách,
a pak se usměje, páč budem jako v pohádkách.