***
Jsi tarantulí mého života
lapený do nory
čekárny na kořist
cukl jsem,když jsi se zjevila
však tvou hrůznou krásou
byl jsem okouzlen
přikrčen
sám
čekalas´ na pohyb
já stál a tál
jen chloupky ti vlály větrem
jak širák hozený
dál se vznáším krajinou
klap
byl jsem lapen
osidla vržena
zvuk svatební je přijat
V chmýří roztála má volnost
svět se přiblížil předtuchám
v tobě je krásně
jak slunce zapadám
ve vlasech svých
osmero rukou
ách
čechráš,cucháš,škádlíš,svádíš,smilníš
hladíš
zbylé drží šrámy v zapomnění
pevně drž
svět se mění,zapomínám
jen tebe přijímám podobojí
držím stráž před vetřelci
pelech přichystám
na těle mi raší chmýří
zpodobním se v tobě … fajn
***
Skvěle jsem si početla, velmi příjemné, srozumitelné dílko, spontánní, lehce pocitové, zaláskované... moc se mi líbí. ST!
24.07.2009 21:22:00 | NikitaNikaT.
Sice bych si v životě něco tak odpornýho a hnusnýho jako je tarantule a podobná havět pro inspiraci k básni nevybrala, ale tohle je napsaný vážně skvěle...
23.07.2009 11:50:00 | Dev_LATea_princess
Ano
učinila z Tebe
krále
žebráka
malíře
šaška i tuláka
a dala Ti vše co jen
muž dostat může..
řekni jen
díky...
ST
22.07.2009 14:26:00 | Mbonita
pavouky přímo nesnáším, ale ta tvá chlupatá příšera je docela milá :-)
22.07.2009 09:53:00 | nejsembásník