Je čas vzpomínek
Zdá se to jako včera
A zdá se to jako před sto lety
Už dávno jsem přestala
Bláhově do ran sypat sůl
V naději
Že je natřeš hojivou mastí
Zůstaly jen jizvy
Hluboké jak Tvé oči
A v srdci prázdnota
Děsivá jak Tvůj odchod
Je to dávno
Dospěla jsem
Už nemiluji
Řekla bych si ještě včera
S úlevou
Jak pomíjivá může být
Jak snadno ustoupí zoufalosti
Stačilo číst tvá slova
Nože do těch starých jizev
Stále miluji
Znovu padám do prachu
Pokolikáté už
Došly síly
Vzdávám
Boj s větrnými mlýny
Hvězdičko moje smutná, je jaro a všechen život vstává i když nějaká ta láska skončí svět se nezboří, točí se dál. Ty ale jistojistě lásku brzy potkáš a určitě bude ještě krásnější, dívej se na hvězdy a pošeptej jim svá přání, určitě se ti vyplní, já to vím jsem přece čarodějka. Už ses usmála???
25.03.2010 22:06:00 | carodejka