Zač mi stojíš?
Stojíš mi za slůvka,
snad svárlivě myšlená,
zastřeně řečená do ticha,
s právem "Veta", ozvěna
mlčí, téměř nedýchá...
Stojíš mi za vstřícnost,
cestami otázek, hledaných odpovědí,
srovnávat se s dolehlou tíhou dnů,
pohodou těch, co všechno vědí,
porozhánět všechnu nasbíranou tmu...
Stojíš mi za možnost,
dosáhnout občasná souznění,
bludiště zkreslených názorů,
v křehký most duha promění,
po něm si vyšlápnem nahoru...
Stojíš mi za steny,
znějící do uší lačného času,
lahodící bytostným hloubkám,
fádně ozřejměné třasem hlasu,
když zblízka do očí ti koukám...
Je snadné mluvit, když člověk ví, že může i mlčet, krásná srdíčková :o)
17.11.2005 12:37:00 | michala
Golf! To mě nenapadlo! A já pořád od čeho mě bolí hlava. Bláhově jsem si myslel, že to je z chlastu.
10.11.2005 11:26:00 | JardaCH
Ježíš to je ale překrásná věcička. Dlouho jsem nečetl nic tak krásně něžného. Moc mi to vylepšilo den.
09.11.2005 21:33:00 | risik
Slůvka, vstřícnost, souznění
a hlasu třas,
kdo z nás by nechtěl prožívat
znovu ten vzácný čas...
09.11.2005 16:27:00 | Beáta
Nebo taky stojíš mi za víc než dokážu svými slovy vyjádřit:) MOc hezký:)
09.11.2005 15:47:00 | makretka