Na cestě touhy do neznáma
dlaň
tvá nenasytná kurtizána
šeptá
a tiskne moje záda
Na rtech
kapky všech nedopitých vín
vejdi
a ochutnej můj klín
nech ticho tmám
do očí
já chci Tě vidět
miluj mne
a
naučím se stydět
já tisíckrát
tvá opuštěná děvka
křičím
a nalehávám zlehka
neříkej nic
jsem zase nevinná
když duše tvá
mou prolíná
na cestě touhy
k duši tvojí
těla se tisknou
sama se bojí
dej lásce
křídla motýlí
a zůstaň
aspoň na chvíli
ani nedýchám, stojí moje srdce,
od takové krásy odejít se nechce,
znova čtu si tvoje řádky
nechám se hladit, odcházím do pohádky...
05.08.2009 06:59:00 | nejsembásník
Jetě si přečtu pár takových děl a stane se ze mě chtě nechtě nenapravitelný romantik...Píšeš moc hezky...ST
04.08.2009 17:06:00 | T-Mac