Odpočívej v pokoji

Anotace: S depresí v těle psáno...

Lila do sebe ferneta... oči pod závojem opilosti, holčička.
.. jen počkej, taky jednou zvadneš, jak kytička.
Mlha kouře, pach zvratek, vše ignoruje.
Pro ní jen její flaška žije,
jí jen její smutek ovládá
zbylé emoce postrádá
Snad kdysi...štěstí... jak elektro šok.
Dnes jen smutek a vztek, zahání ferneta tok.
Zlomené srdce, v mozku klín
na těle vidět drsnej splín...
„Je konec, takhle to dál nejde.
Věděla si že jednoho znás to přejde“...
Vzpomínka jako nůž, jako facka.
Zamilovala se do blbýho fracka.
On užíval si a prostě žil
ona zapíjela ten krutej omyl.
Venku slunce, jasno, krásnej den
náhle všechno bylo jako sen....
...Do dvěři vrazila temná postava
jen očka zahlédla modravá.
Ta se rozhlédla, ostražitě
náhle kouká na ni, nepokrytě
Ona na něj, pohledů střet
jeho kroky míří k ní, prostě vpřed.
Před očima mžitky, z opilosti?
nebo jeho náhlé přítomnosti?
Sedne vedle ní, všimne si slz
veselý pohled na tváři náhle mu zmrz.
Rty se začnou pomalu pohybovat
slova ji chtěji trochu politovat.
Ne ne to se jí jen zdá
chlápek si pivo objedná
děvče omdlívá, padá mu na rameno
probuzením ze snu zlomeno.
Otevře oči, kouká se na strop bilý
v žilách cití příval životní síly
Neví kde je, neví kdo je
nemá v hlavě vzpomínky svoje.
Začiná znovu, od začátku
neví že zapoměla na zlomenou lásku.
Po ní zbyl jen náhrobek v duši
o kterém ona neví, snad jen tuší...
...Zde leží neopětovaná láska,
na tváři zbyla jen ze smutku maska
Zde leží ten cit co teď bolí,
v hlavě ponuré myšlenky se rojí.
Avšak zítra bude nový den
a ze špatné lásky zbyde jen špatný sen.

...odpočívej v pokoji...