Anotace: Mé zlomené srdce se muselo vypsát, z těžkých chvílí vyšlo tohle..........
Začínám stále víc chápat,
Proč se tohle všechno stalo.
Proč po příležitosti se sápat,
Pro tebe všechno je málo.
A vlastně: Víš že ty za to nemůžeš?
Ale kdyby jsi se snažil, byli bysme jiní?
Říkám si holka co teď zmůžeš?
Hrozně ti chybí, jiný pro tebe není.
Myslíš že se ještě někdy potkáme?
Že uslyším tvůj hlas?
Vždyť se ani moc neznáme,
Chci spatřit tvoje oči zas?
Co by mi dal jeden pohled tvůj?
Radost, smutek, bolest či pláč?
Je mi to jedno, stůj co stůj,
Proč se bát, plakat, řekni mi nač?
Pod tvým pohledem, vyrostou mi křídla,
Ale bolest mi má křídla zlomí.
Schovávat se za zdi tohodle sídla,
Už mě to štve, už mě to zlobí.
A tak se radši začnu ptát,
Abych si to vyjasnila.
Jak zapomenout, přestat znát,
A smazat co jsem zažila......
...baby,je-li 14 a 14 takový rozdíl jak čtu,tak se musím ještě hodně učit :)
07.08.2009 01:29:00 | WAYWARD
Tohle je napsane uz hodne davno, uznavam ze muj pohled se trochu zmenil ale ja jsem byla proste prohlasena za pesimistickou basnirku. Holt je to ve me ale dekuji za pochvalu.
06.08.2009 18:22:00 | Sayuuu
nezapomínej-vše co prožiješ má smysl a musíš to prožít, bez toho by jsi to nebyla ty.....ST
05.08.2009 15:02:00 | al-pacino
To je zvláštní, všechny holky Tvého věku tu píší o tom samém. Je mi též tolik let, ale nikdy jsem takové myšlenky neměla, vždy jsem spíš zažívala krásné chvíle a když pak přišla nějaká ošklivá, vyrovnala jsem se s tím a bylo hotovo. Ale opakuji svá slova, píšeš dobře.
05.08.2009 14:58:00 | Zelená okurka