Poprvé...?
Poprvé...?
Vzpomínáš?Včera...
...přišel jsi o půlnoci.
Obklopen hávem šera
a jak ptáci předivocí,
začalo tlouci moje srdce...
Když prohlížel sis nahé křivky,
lehce jsi pozvednul levé obočí
a z mého srdce byly rázem střípky...
...jak lehce se divoký pták ochočí...
A pak...dlouhé ticho po pomlce...
...milovali jsme se,jako by to bylo poprvé...
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
A žili spolu šťastně až do smrti:-)Opravdu,moc hezké veršíky.Krásně od srdce:)Ilona
26.02.2010 19:04:00 | ilona
Neboj,tuhle noc si budeme oba pamatovat dlouho :-D
Ale díky za názor... ;-)
11.08.2009 16:57:00 | Písklátko
Muselo to být jistě krásné. :o)
Ale bylo by to ještě krásnější, kdyby se ti povedlo vyvážit rýmy (oči-ochočí). Pominu-li, že o půlnoci bylo ještě šero, tak první verš vnuká myšlenku, že se bojíš, že dnes už si to pamatovat nebude.:o(
07.08.2009 20:12:00 | Hesiona-Essylt
