vlčí

vlci smečka na lovu
honíce se za zvěří
jeden sledujíc oblohu
náhle svým očím nevěří

v dalce nahoře na stráni
stojí přenádherná vlčice
je slyšet teskné volání
jeho vyvolené samice

při pohledu na sebe
oči se jim hned rozzáří
zamilovaly se do sebe
při uplnku a jeho záři

nyní rozdělit se musí
a hlídat svoje drobečky
neznají dokud nezkusí
dva noví zakladatelé od smečky

nebýt těch vlčích očí
z kterých se láskou točí
po té slzamy se zrak smočí
a spolu do trávy se stočí