Blanokřídlou emocí
zpevním naše sevření
až k příjemné bezmoci
neduálních stvoření
Ovanou nás slunečné
nektarové vůně
cítíme se bezpečně
jak v matčině lůně
Pošeptám Ti zastřeně
nitkovitým hlasem
verše láskou zbásněné
netknutelné časem
S grácií bájných reků
v bachoru husí peřiny
vonným kváskem věků
nakyneme vteřiny
.....
Do šatů barvy kefíru
milenci se strojí
pod oltářem Vesmíru
navždy budou svoji
hm, romantika... máš krásnej slovník (v polici možná taky, ale myslim víš kterej...)
23.09.2009 20:04:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Krásná báseň, už jen začátek mě upoutal. Nádhera. Dávám supertip.
14.08.2009 08:45:00 | Lilly Lightová
nádherná nádherná nádherná....a možnbá ještě nádherná...jiné slova mě ani nenapadají...snad jen hodně štěstí do budoucna....;)
12.08.2009 15:21:00 | micátko
Pod Oltářem vesmírna, tahle krása nesmírná,
tryská z Tebe pro nás sem - prokouzluješ vesmírem...
Kdepak žije, kudy chodí, ten kdo tohle semhle plodí?
Jíst mu chutná? Čím se živí????
Nejeden se čtenář diví...kde se bere ve stvoření,
dokonce se dneska žení, svatbou tančí ve víru - v šatech barev kefíru...Gratulace!!!
12.08.2009 01:39:00 | Veselý Drak