Anotace: Ach jo....
Po hale chodil,
bíle oděný.
Ruce měl za zády
sem tam se zastavil...
Vždy když se rozhlédl-
očima spočinul na mě
a má myšlenka zněla:
jak jiskrný má úsměv!
Šibalskou jiskru v oku-
hrdý postoj, moudrý pohled
a krásnou postavu!
Sem tam se otočil-
přede mnou se zastavil!
Tak řekl mi, že je mým průvodcem
avšak jméno jeho mi uniklo.
Jen díky vysačce...
Jež na prsou se mu skvěla,
jsem zřela-
že Romanem!
Ho matka jeho nazvala...
malinko v basnicce vidim, ze proza te oslovuje vic, ale i tak za tip stoji ;)
18.08.2009 11:56:00 | Nergal