Půl sedmé neděle ráno

Anotace: Trocha deprese po probdělé noci, která vypadala, že skončí úplně jinak...

Sbírka: TY

Půl sedmé neděle ráno
Kdo by teď seděl u počítače?
Chce se mi smát nad vlastní pošetilostí
Tak proč je mi do pláče?
Proč spíš, když bych teď mohla lámat skály
vlastní zoufalou osamělostí?
Jak teď můžeš spát?
Až se tě stejný pocit zhostí,
budeš mě budit, budeš si chtít povídat,
budeš mě líbat a objímat
a nebude způsob, jak tě zastavit
Tak proč mě právě teď neobejmeš?
Proč odvracíš se, když se chci přitulit?
Vím
Spíš
A nevíš nic, co se uvnitř mě děje
Neznáš ten záchvat beznaděje
Pocit prohry nad vlastním šílenstvím
Jsi sám se sebou smířený
To já...
To já jsem se nevypořádala
s ničím, co minulost mi způsobila
Když jsem s tebou, jen matně si vzpomínám,
že i před tebou jsem žila,
že i před tebou dokázala jsem milovat
Půl sedmé neděle ráno
Každý by asi měl dávno spát
I já...
Přesto tu sedím u počítače
Tiše se dívám, jak spíš
Zase je mi do pláče
Ale ty to nevidíš...