Daleko kdesi,
do ticha noci
u rybníka,
splétá si měsíc
zlatou nití síť
a povzdech spáče
do té sítě chytá ...
Pročeše vršky borovic,
kam svěží vánek
chodí uléhat.
Do kůry bílých bříz
zlatavým inkoustem
večernic
pak verše zkouší psát ...
Tři slova
"Mám Tě rád",
uvízlá v síti
měsíčního svitu,
přečtu si ráno
z bělokorých stránek,
přivál je z dálky svěží,
jižní vánek.
Tři něžná slova,
bez falešných citů ...
A měsíc střeží dál
Tvůj klidný spánek ...
nádherné..ST.
28.08.2009 12:36:00 | Acham
Ta báseň se mi líbí moc, vážím si spánku, krásných snů, líbezné přírody i lásky nebeské.ST+! :-)))
28.08.2009 11:00:00 | Mario de Janiero
Ty břízko bělokorá, slyš
ta slova tři, snad už po sté
a tisíkrát je ještě uslyšíš,
měsíční kolem jak jdou hosté
***
Jiří senior
28.08.2009 09:41:00 | j.c.
A já si ani nevzala dovču. Teď toho trpce lituju. Jak já bych vyrazila k rybníkům, borovicím a břízám!
28.08.2009 08:39:00 | Iva Borecká
Nějak jsem Tě poslední dobou opomíjel, měl bych to napravit, že? Tak ST!
28.08.2009 00:21:00 | Zasr. romantik
Tak ta je Jituško kouzelná,moc krásně jsi ji napsala a mávání oplácííííím!!!
27.08.2009 20:38:00 | střelkyně1