vlak dvou lidských srdcí

jsem kluk co hledá ideální zem
a na ní ideální holku.
Vlak jede a já křičím , jsem v něm.
konečně tam sedí, trvalo to věčnost
je krásná na pohled a z očí jí city křičí
je to ona určitě a co ta zem.
Vlak jede a náhle zastavuje
jdeme společně ven a já se bojím.
Moje ruka je v její,
tiše šeptá, Já jsem ta ideální ženská
a tohle je tvoje zem.